pátek 30. července 2010

Jan Skácel, Vozy plné kvítí

Sběračky klásků byly královny
mých dětských let,a často se nám zdává
o městě, které by si vystavěli děti
z drobného kamení.
Ty ale stavíš vozy plné kvítí
do cesty snu.
Třeba tam vyrostl strom s hvězdou v kořenech,
co z toho, milý, nechme si svůj strach,
svůj líbeček,
a posbírejme klásky,
než zastihne nás na strnisku noc.

3 komentáře:

  1. Co po takových slovech napsat - krása.
    Příjemný večer, Mokopko, zdravím Helena

    OdpovědětVymazat
  2. Nádherná báseň- vezmu si ji s sebou do peřin :-)... díky!

    OdpovědětVymazat
  3. Milá Moni,
    ještě Ti musím opožděně poslat komentář k úžasným fotkám z koupelny - z vany opravdu nemůžu a taky z rekonstrukce. Tiše závidím, že jste napřed a současně se ztotožňuji s objevováním původních prvků pod nepovedenými rekonstrukcemi z dob současných. Nedávno jsem měla ohromnou radost, když po dlouhém uvažování, co dát do chodby za dlažbu jsme pod starou a hnusnou objevily ještě starší nádherné masivní pískovcové kvádry. Takže jsme neváhaly!:-) Těším se na další fotky, ať vše jde podle plánu a je brzy hotovo, paa.

    OdpovědětVymazat