Jan Skácel, Mrtví
A přicházejí jako stíny
ve vlasech popel kusy hlíny
ve vlasech popel kusy hlíny
Tváře jakoby vymazané
a přece se jen poznáváme
Po chrpách které kvetly vloni
slabounce jejich ruce voní
Tiše mne zdraví jako svého
hrbáčka času přítomného
a přece se jen poznáváme
Po chrpách které kvetly vloni
slabounce jejich ruce voní
Tiše mne zdraví jako svého
hrbáčka času přítomného
*
(Jan Skácel /BásněII.str.75, přepsáno z přebalu 2CD Hradišťanu " Zlatý slunovrat")
Krásné verše, nutí k zamyšlení. A když je slyším v podání Hradišťanu, mám husí kůži - můj indikátor silných pocitů.
OdpovědětVymazatKrása...
OdpovědětVymazatKaždý máme TEN svůj hřbitůvek...krásné vzpomínání...Daja
OdpovědětVymazatKrásné verše k dnešnímu dni.)
OdpovědětVymazatIva
... krásné zastavení, HanaL.
OdpovědětVymazatI my jednou projdeme podobnou cestou, k věčnému klidu,k cíli naplnění, po dovršení všeho co jsme měli zde nalézt, čím projít, v co doufat,rukama vytvořit, myšlením pochopit...je jen na nás, kolik energie všemu chceme dát, co od všeho očekávat...s pokorou přijímat...
OdpovědětVymazats milým pozdravením do naplněných dnů...pherenis